Studie: Většina Čechů neplánuje platit za online zpravodajství
Procento lidí, kteří jsou v Česku ochotni platit za zpravodajství na
internetu, se příliš nezvyšuje. Velká většina platit za zpravodajství
neplánuje, vyplývá z nové studie ResSolution Group a Nielsen.
Většina Čechů je stále zdrženlivá k placení za zpravodajství na internetu. Vyplývá to z nových údajů ze studie Zpravodajství ve věku mediální fragmentace, které byly ve čtvrtek prezentovány na setkání pořádaném agenturami ResSolution Group a Nielsen.
V současnosti za zpravodajství platí 8 % lidí. Je to o jeden procentní bod více než v roce 2020. Dalších 6 % lidí sice zatím neplatí, ale zvažují to. Přesto 86 % respondentů přiznává, že za zpravodajství neplatí a ani to neplánuje. Navíc velká většina (81 %) si myslí, že zpravodajství na internetu by mělo být volně přístupné. Tento postoj sdílejí častěji ženy a zvyšuje se s postupem věku.
Typ zobrazení
Zkušenosti s platbou za zpravodajství na internetu (%)
| Hodnota | |
|---|---|
| Ano, a plánuji platit dál | 5.00 |
| Ano, ale v následujícím roce neplánuji platit | 3.00 |
| Ne, ale plánuji platit | 6.00 |
| Ne, a ani platit neplánuje | 86.00 |
Zdroj: ResSolution Group, Nielsen. Studie Zpravodajství ve věku mediální fragmentace
Lidé, kteří jsou ochotni za zpravodajství platit, často oceňují vyšší kvalitu obsahu a kvitují také to, že média předem vyberou témata, což jim šetří čas a usnadňuje orientaci v záplavě informací. Naopak mezi hlavní důvody, proč za zprávy neplatit, patří jejich volná dostupnost jinde a komplikovaný způsob platby.
Za zpravodajství častěji platí muži, lidé ve věku 25–34 let a také lidé starší 55 let. Více ochotní platit jsou také obyvatelé větších měst a lidé s vysokoškolským vzděláním.
Nejčastější formou je předplatné na určitou dobu (59 %), i když jeho obliba oproti minulosti klesla. Dalších 22 % preferuje dobrovolný příspěvek, u kterého si určují výši sami. Platbu za jednotlivý výstup by volilo 13 %, téměř polovina (47 %) však nepreferuje žádný z těchto modelů.
V otázce financování zpravodajství panuje poměrně silný konsenzus: 54 % lidí preferuje, aby byly zprávy zdarma a financované z reklamy. Přibližně třetina (28 %) by souhlasila s kombinací bezplatného obsahu a příplatku za nadstandardní služby, zatímco 18 % by uvítalo model financovaný přímo uživatelskými příspěvky, ale bez reklam.
Proč klesá zájem o zpravodajství?
Studie zároveň popisuje důvody, proč v tuzemské populaci klesá konzumace zpravodajství. Výsledky ukazují, že až 26 % populace ve věku 15 a více let v současnosti vůbec nesleduje žádné zpravodajství. V předcovidovém období tento podíl činil pouze 10 %. Více než polovina (53 %) těch, kteří zpravodajství nekonzumují, se zprávám vyhýbá úplně nebo si cíleně vybírá pouze některé formy. Mezi hlavní důvody patří především nezájem, negativní emoční dopad zpráv a částečně i nedůvěra. Svou roli pak celkově hrají také vnitřní dispozice jednotlivců a vnější životní okolnosti. Studie identifikuje šest základních segmentů podle predispozic jednotlivců a popisuje jejich způsob konzumace zpravodajství.
Důvěryhodnost a menší obavy z dezinformací
Součástí studie jsou také informace o tom, jaké informační zdroje vnímají lidé jako důvěryhodné a jak se v české společnosti vyvíjejí obavy z dezinformací. Zde výzkumníci zjistili, že oproti covidovému roku 2020 klesl loni podíl těch, kteří uvedli, že se setkali s prokazatelně nepravdivou informací. Míra souhlasu s výrokem, že „na lidi dnes více působí emotivně zabarvené informace před objektivními fakty“ klesl z 72 % v roce 2020 na 64 % v roce 2024. „Lidé se dnes dezinformací bojí o něco méně a víc si věří v tom, že dokáží rozeznat, co je pravdivá a nepravdivá informace," uvedla za autory výzkumu Hana Friedlaenderová.
O studii
Studii Zpravodajství ve věku mediální fragmentace 2024, kterou realizuje ResSolution Group ve spolupráci s Nielsen, vychází po šestnácté. Kromě časových řad nabízí data z oblasti trendů v konzumaci zpravodajství, využívání sociálních sítí nebo poslechu podcastů, dále segmentaci mediálních publik, hodnocení důvěryhodnosti zdrojů a postoje k fake news. Sběr dat proběhl v roce 2024 na reprezentativním vzorku 1012 online respondentů starších 15 let. V roce 2025 byla data aktualizována a rozšířena o kvalitativní sondu.
-mav-
# výzkum # zpravodajství # Nielsen # studie # online # zprávy # informace # Ressolution Group # konzumace zpravodajství
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Češi označují za nejbližší značku Lidl. Poté YouTube a Dr. Max
Značky, které Češi považují za jim blízké, se ve srovnání s loňskem
téměř nezměnily. Na nejvyšší příčce zůstává Lidl, ukazuje
aktualizovaný průzkum agentury Ipsos.
Ani největší firmy neumějí potenciál svých lidí na LinkedInu využít
Na LinkedInu pravidelně publikuje jen necelé procento zaměstnanců velkých
firem, ukazuje studie agentury Adison.
Češi si oblíbili online sledování objednávek
Digitální inovace vnímají čeští spotřebitelé pozitivně, za
nejužitečnější považují možnost online sledování své objednávky.