Autor textu MediaGuru
Většina občanů vyhledala před letošním prvním kolem prezidentských
voleb některou z debat, nejčastěji v televizi. Výzkum Ressolution ukázal,
že debaty pomáhají voličům s rozhodnutím a že z těch, kteří nějakou
TV debatu viděli, se třetina na jejich základě rozhodla.
Většina českých občanů vyhledává předvolební debaty. Před prvním kolem letošních prezidentských voleb sledovalo alespoň nějakou předvolební debatu případně rozhovor s kandidáty 76 % všech dotazovaných. Nejčastěji lidé sledují debaty v televizích nebo na internetovém vysílání TV stanic (79 %). Vyplývá to z výzkumu Ressolution připraveného pro MediaGuru.cz.
Téměř čtyři z deseti respondentů (37 %) sledují politické debaty na sociálních sítích. Třetí nejpoužívanější službu představují videoplatformy zpravodajských webů, případně YouTube, Stream apod.
Sledování televizních debat mají v oblibě především lidé starší 55 let, sleduje je 90 % diváků v tomto věku. Mladí ve věku 15-34 let sice také uváděli nejčastěji televizi (71 %), sociální sítě ale oproti ostatním věkovým skupinám používají výrazně častěji (65 %). Podobně tomu bylo i u videoplatforem, které užívá 53 % dotázaných ve věku 15-34 let.
Také osoby s nejnižším stupněm vzdělání využívají častěji, oproti ostatním, ke sledování politických debat sociální sítě a videoplatformy: 49 % uvedlo sociální sítě, 35 % pak označilo za zdroj prezidentských debat videoplatformy. Častějšími diváky prezidentských debat jsou muži oproti ženám. Respondenti ve věku 35-54 let sledují předvolební debaty o poznání méně často (67 %) než ti mladší (81 %) nebo starší (82 %). Dotazovaní s vysokoškolským vzděláním oproti těm s nižším vzděláním častěji uvádějí, že sledují předvolební debaty.
Volební debaty spíše pomáhají v rozhodování se koho volit. Z respondentů, kteří viděli alespoň nějakou debatu nebo rozhovor s kandidáty na prezidenta, jich 57 % uvedlo, že jim debaty pomáhají v rozhodnutí. Výjimku tvoří nejstarší věková skupina. Z respondentů starších 54 let pouze 43 % tvrdí, že jim debaty pomáhají v rozhodnutí. Na základě nějaké televizní debaty nebo rozhovoru se letos před prvním kolem rozhodovalo 33 % respondentů. Oproti mladším dotazovaným jsou respondenti starší 55 let méně ovlivněni politickými debatami. 78 % z nich říká, že jejich rozhodování nebylo ovlivněno letošními superdebatami.
Respondenti, kteří se rozhodli pro volbu některého z kandidátů na základě superdebat, nejčastěji uváděli jako svou volbu Petra Pavla. Druhou nejčastější volbou pak byl Andrej Babiš, následovaný Danuší Nerudovou. V případě tohoto výsledku je ale nutné počítat vzhledem k velikosti vzorku s větší statistickou chybou.
77 % respondentů, kteří sledovali alespoň nějakou předvolební debatu nebo rozhovor s kandidáty na prezidenta, preferuje debaty, kde je přítomno více kandidátů na prezidenta. Oproti mladším respondentům uváděli o něco častěji debaty s více kandidáty dotazovaní starší 34 let.
69 % respondentů, kteří sledovali alespoň nějakou debatu či rozhovor s kandidáty na prezidenta, sledovalo před prvním kolem superdebatu tří favoritů (Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš) na Nově. Druhou nejsledovanější pak byla debata všech kandidátů na ČT1 a ČT24, kterou vidělo 54 % dotazovaných. 34 % uvedlo superdebatu favoritů na TV Prima a CNN Prima News. Pouze 4 % dotazovaných nesledovalo ani jednu z pěti uvedených předvolebních debat.
-mav-
# výzkum # sledovanost # TV # prezident # volby # předvolební debata # debata # Ressolution
Autor textu MediaGuru
Značky, které Češi považují za jim blízké, se ve srovnání s loňskem
téměř nezměnily. Na nejvyšší příčce zůstává Lidl, ukazuje
aktualizovaný průzkum agentury Ipsos.
Na LinkedInu pravidelně publikuje jen necelé procento zaměstnanců velkých
firem, ukazuje studie agentury Adison.
Digitální inovace vnímají čeští spotřebitelé pozitivně, za
nejužitečnější považují možnost online sledování své objednávky.