Výzkum: S fake news se už setkalo 66 % české online populace

Počet lidí, kteří se setkali s dezinformacemi a fake news, roste. S obsahem, který považovali za fake news nebo za dezinformaci, se již někdy setkalo 66 % české internetové veřejnosti, což je o 11 procentních bodů více než v roce 2019. Vyplývá to z výsledků studie Zpravodajství v digitálním věku 2020, části zaměřené na šíření dezinformací, na které druhým rokem spolupracoval Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) s výzkumnou agenturou Nielsen Admosphere. Zúčastnilo se jí 1040 respondentů internetové populace starší 15 let. 

„Počet lidí přicházející do styku s dezinformacemi roste také částečně i kvůli rostoucí míře povědomí o tomto fenoménu v české společnosti,“ vysvětluje za Nadační fond nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka. Nejčastěji se lidé setkali s dezinformacemi náhodně, v příspěvcích na sociálních sítích, případně tak, že je sdílel někdo z jejich kontaktů, nebo je četli v komentářích na sociálních sítích či zpravodajských webech.

„Meziročně také zesílily obavy české internetové veřejnosti z masivního šíření dezinformací i obavy z toho, že lidé sami nedokážou v médiích rozeznat, co je pravdivá a co nepravdivá informace,“ komentuje výstupy Hana Friedlaenderová z Nielsen Admosphere.

Výzkum rovněž ukázal generační rozdíly. Mladí lidé se více obávají masivního šíření dezinformací (62 % vs. 54 % průměrná hodnota v populaci). Možná i proto je pro ně ve srovnání se starší generací přijatelnější určitá autocenzura sociálních sítí jako nahlašování nevhodných příspěvků druhými uživateli nebo mazání nevhodných příspěvků a blokování profilů na Facebooku.

Stejně jako v dřívější studii se výzkum zaměřil také na to, jak jsou některé „příběhy“ šířené tzv. alternativními zpravodajskými zdroji úspěšné u české veřejnosti. V rámci letošní studie byly vybrány čtyři takové „příběhy“ – dva stejné jako v roce 2019, dva nové.

Oproti výzkumu z roku 2019 byly doplněny dva narativy, které se netýkají přímo politiky, ale naopak zdraví a aktuální situace. Oba patřily mezi hojně zastoupené na serverech, které šíří konspirace. V případě koronaviru byla zvolena zcela konkrétní konspirace, nikoli obecně otázka původu koronaviru. Takto vybrané otázky umožnily přesněji pochopit ty, kteří s touto konspirací operují.

„Na základě úspěšnosti těchto čtyř konspiračních příběhů lze odhadnout, že v české internetové veřejnosti existuje jádro přibližně 12–16 % lidí, kteří takovýmto dezinformacím a konspiracím věří. Mezi nimi převažují především příslušníci starší generace, lidé z menších a středních měst a lidé s nižšími příjmy,“ popisuje výsledky Josef Šlerka z NFNZ.

Nejvíce  se z testovaných výroků v české společnosti rozšířila informace, že „koronavirus byl uměle vytvořen v laboratořích díky financím Billa Gatese“. Tu zaznamenalo v médiích 62 % české internetové populace. S výrokem samotným pak souhlasí zhruba 16 % dotázaných, 62 % vyjádřilo svůj nesouhlas, zhruba pětina dotázaných uvedla, že neví. Největší část české populace vnímá tuto informaci za záměrnou dezinformaci (40 %).

Druhou nejrozšířenější z testovaných informací byla informace o negativním dopadu 5G vysílačů na lidské zdraví: „Vysílače 5G signálu mohou mít významně negativní dopad na lidské zdraví.“ Tuto informaci zaznamenalo v médiích 53 % respondentů. Podíl těch, kteří souhlasí s tímto tvrzením, je zhruba stejný jako v případě prvního výroku o Billu Gatesovi (tedy 16 %), podíl těch, kteří nesouhlasí, je však o něco nižší (55 %), zatímco podíl nerozhodnutých či těch, kteří nevědí, je o něco vyšší (29 %).

Výrok „Nelegální migrace obyvatel muslimských zemí do Evropy je ve skutečnosti záměrně řízená Evropskou unií“ zaznamenalo v médiích 44 % dotázaných, přičemž 29 % se domnívá, že jde o záměrnou dezinformaci a 28 % s tvrzením souhlasí.

Čtvrtým testovaným výrokem, se kterým se internetová veřejnost z daných čtyř „příběhů“ v médiích setkala nejméně často (36 % z dotázaných jej zaznamenalo), je tvrzení, že „dezinformace proti vládám v České republice, na Slovensku a v Maďarsku financuje George Soros“. To, že je to pravdivé tvrzení, se domnívá 12 % respondentů, 30 % to považuje za záměrnou dezinformaci.

Celou studii si můžete prohlédnout v dokumentu níže.

-stk-