Autor textu MediaGuru
Až třetina novinářů a novinářek zvažuje odchod z redakcí. Vadí jim
nízké příjmy, pracovní přetížení a obtížné slaďování práce a rodiny, ukazuje výzkum Ženy v médiích.
Téměř třetina novinářů a novinářek aktuálně zvažuje odchod z redakce a víc než čtvrtina dokonce opuštění žurnalistiky jako takové. Podle zveřejněné studie spolku Ženy v médiích je na vině nízké finanční ohodnocení, přetížení, pracovní nestabilita a prekarizace, ale také nepříznivé podmínky pro slaďování práce a rodiny, časté zkušenosti s různými útoky a nenávistnými projevy a zejména v případě žen také sexuální obtěžování, ke kterému často dochází přímo v redakcích.
Spolek Ženy v médiích zveřejnil výsledky svého dotazníkového průzkumu Být novinářem a novinářkou v Česku. Online šetření, do kterého se zapojilo 472 novinářů a novinářek z různých redakcí, přináší data o pracovních podmínkách v českých médiích. Studie se zaměřila na tři okruhy, a to pracovní podmínky, slaďování rodinného a pracovního života a zkušenosti s obtěžováním a násilím. „Na rozdíl od zahraničí systematická data na tato aktuální témata v České republice dosud chyběla,“ říká hlavní autorka výzkumu Marína Urbániková, socioložka médií z Masarykova univerzity a jedna ze zakládajících členek spolku.
Nejzávažnějším pociťovaným problémem české žurnalistiky je z pohledu novinářů a novinářek špatná finanční situace médií (dle 88 % dotazovaných) a s tím související nízké finanční ohodnocení (83 %) a pracovní přetížení (76 %). Dalším problémem je pak nestabilita pracovního postavení. Téměř čtvrtina (24 %) novinářů a novinářek pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Pokud by si však mohli vybrat, přibližně dvě třetiny z nich (67 %) by přitom upřednostnili pracovní poměr. Relativně vysoký podíl respondentů aktuálně zvažuje odchod z redakce (31 %) nebo dokonce odchod ze žurnalistiky jako takové (28 %). „Odchod významně častěji zvažují ženy, nejmladší generace novinářů a novinářek do 40 let a ti na řadových pozicích. To lze číst jako jasný signál, kterým skupinám podmínky v českých redakcích příliš nevyhovují,” podotýká Urbániková.
Více než polovina novinářů a novinářek také vnímá jako problém obtížné skloubení práce a osobního života. Firemní školku, dětskou skupinu či příspěvky na hlídání dětí nabízí redakce jen ojediněle. O tato opatření je přitom velký zájem: více než polovina rodičů uvedla, že by je ráda využila, pokud by jim je zaměstnavatel nabídl.
Téměř všichni novináři a novinářky se osobně setkali s urážkami, nadávkami a zesměšňováním ať již online či offline (97 %). Zatímco novináři častěji čelí útokům vůči své domnělé politické orientaci a profesní reputaci, útoky na novinářky častěji směřují na jejich inteligenci, gender či vzhled. Zkušenosti s online nebo offline výhružkami uvedlo 70 % novinářů a novinářek a více než třetina (35 %) novinářek také někdy zažila vyhrožování sexuálním násilím. „Desetina respondentů, jak muži tak ženy, zažila fyzické napadení,” udává Urbániková a doplňuje: „Oblastí, kde se zkušenosti novinářů a novinářek diametrálně liší, je sexuální obtěžování, se kterým se aspoň jednou ve své kariéře v médiích setkalo 76 % novinářek. Významnou zprávou o atmosféře v českých médiích je zjištění, že novinářky se se sexuálním obtěžováním setkávají zejména v samotných redakcích: alespoň jednou zažilo nějakou formu sexuálního obtěžování přímo od kolegů nebo nadřízených až 52 % respondentek.”
„Náš výzkum napovídá, jaké kroky by mělo vedení redakcí podniknout,” říká předsedkyně spolku Ženy v médiích, mediální analytička Jitka Adamčíková. „Inspirací může být plán na podporu diverzity britské BBC či odpovídající strategie a akční plány navržené Evropskou vysílací unií. V oblasti bezpečí dává návod holandský systém nahlašování a řešení útoků na novináře PersVeilig. Hodláme navrhnout vhodná opatření týkající se slaďování pracovního a rodičovského života a ochrany novinářů a novinářek před útoky i pro české redakce a aktivně podporovat mediální organizace v jejich zavádění,” uzavírá Adamčíková.
Plný text výzkumné zprávy je ke stažení zde. Výzkum podpořilo Velvyslanectví Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Velvyslanectví Nizozemského království.
Spolek Ženy v médiích vznikl v únoru 2023. Jeho cílem je posílení role žen v českých médiích a zvýšení jejich zastoupení na vedoucích pozicích. Mezi zakládající členky patří mediální analytička Jitka Adamčíková, socioložka médií Marína Urbániková, novinářky Veronika Sedláčková, Apolena Rychlíková, Eva Soukeníková, Jana Ustohalová, Hana Řičicová a Jolana Humpálová a právnička Šárka Homfray.
# výzkum # žurnalistika # novinář # redakce # novinářka # povolání # Ženy v médiích
Autor textu MediaGuru
Značky, které Češi považují za jim blízké, se ve srovnání s loňskem
téměř nezměnily. Na nejvyšší příčce zůstává Lidl, ukazuje
aktualizovaný průzkum agentury Ipsos.
Na LinkedInu pravidelně publikuje jen necelé procento zaměstnanců velkých
firem, ukazuje studie agentury Adison.
Digitální inovace vnímají čeští spotřebitelé pozitivně, za
nejužitečnější považují možnost online sledování své objednávky.