Autor textu MediaGuru
Téměř 60 % české populace hodnotí svou životní úroveň jako dobrou.
Zároveň se snížilo množství kritických očekávání o vývoji
ekonomické situace země, ukazuje výzkum CVVM.
Téměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 33 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 8 % ji vnímá jako špatnou. Během posledních let jde o stabilní rozložení domácností včetně jejich sociodemografických charakteristik. Vyplývá to z šetření CVVM zaměřeného na životní úroveň domácností ČR a ekonomickou situaci země.
Polovina občanů očekává, že se ekonomická situace ČR nezmění, třetina očekává zhoršení a necelá pětina zlepšení. Oproti poslednímu šetření, které proběhlo před rokem, jsou očekávání daleko méně pesimistická. Tehdy zhoršení předpovídala polovina dotázaných a to, že se situace nezmění, uvedla třetina.
Současnou ekonomickou situaci ČR hodnotí 17 % občanů jako dobrou, 47 % ji vnímá jako špatnou a 36 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“. Oproti poslednímu šetření z února a března 2024 se hodnocení ekonomické situace výrazně změnilo – došlo k poklesu kritických hlasů o 10 procentních bodů (o pětinu). Tento pokles byl kompenzován převážně nárůstem podílu odpovědí „ani dobrá, ani špatná“ (o 8 procentních bodů). Došlo tak k odpovídajícímu nárůstu podílu těch, kdo nepočítají se změnou.
Aktuální výzkum prodloužil trend nastoupený v lednu 2020. Hodnocení se dostalo na úroveň posledního předcovidového roku a podle CVVM je otázkou, zda trend poklesu pesimistů bude pokračovat na úroveň let 2015-2018, kdy tvořili zhruba osminu populace. Vývoj očekávání od roku 1999 ukazuje, že veřejnost citlivě reflektuje vývoj ekonomiky i politický diskurs provázaný s tímto vývojem, takže současné rozložení názorů odpovídá představě, že „jsme se snad konečně odrazili ode dna“.
Podrobnější analýza ukázala, že optimismus v hodnocení současné ekonomické situace narůstá se zlepšující se subjektivně hodnocenou životní úrovní respondenta a rovněž se zvyšující se spokojeností s vlastním životem, se zvyšující se spokojeností s politickou situací v Česku, s rostoucím vzděláním a s posunem od levice k pravici při sebezařazování na pravolevé škále politické orientace. S rostoucím věkem se hodnocení ekonomické situace naopak zhoršuje. Přímo propastné rozdíly v hodnocení jsou spojené s důvěrou k vládě: ti co vládě důvěřují hodnotí ekonomickou situaci ze 46 % jako dobrou a z 12 % jako špatnou, ti, co vládě nedůvěřují, uvádějí hodnocení 4 % dobrá situace, 72 % špatná. Podobné rozdíly jsou u voličů politických stran: ti co volí strany vládní koalice, hodnotí situaci jako dobrou ve 30 % (ODS) až 47 % (TOP09) – výjimka STAN 15 % -, kdežto ti, co volí ANO, tak v 9 % a SPD ve 5 %.
-mav-
# výzkum # lidé # domácnost # lifestyle # CVVM # ekonomická situace # životní úroveň
Autor textu MediaGuru
Značky, které Češi považují za jim blízké, se ve srovnání s loňskem
téměř nezměnily. Na nejvyšší příčce zůstává Lidl, ukazuje
aktualizovaný průzkum agentury Ipsos.
Na LinkedInu pravidelně publikuje jen necelé procento zaměstnanců velkých
firem, ukazuje studie agentury Adison.
Digitální inovace vnímají čeští spotřebitelé pozitivně, za
nejužitečnější považují možnost online sledování své objednávky.